Prirucka obcana - Poslanecka snemovna

Poslanecká sněmovna je jednou z komor Parlamentu ČR, jenž má především legislativní úlohu (tvorbu zákonů). Z voleb vzejde politická strana či koalice stran, která je schopna sestavit vládu (členy vlády, tedy ministry, mohou být poslanci, senátoři, ale i osoby mimo parlament). Nově sestavená vláda poté představí svůj program a sněmovna jí vyslovuje důvěru. Veškerá další práce poslanců slouží k projednávání návrhů, které sněmovně předkládá především vláda. Poslanci vlastně plní roli zvolených reprezentantů, kteří jménem občanů kontrolují vládu. Ze subjektů nadaných právem zákonodárné iniciativy je nejčastějším předkladatelem návrhů zákonů vláda. Tím z velké míry rozhoduje o tom, čím se sněmovna bude zabývat a čím ne.

Jak funguje Poslanecká sněmovna

V Poslanecké sněmovně se poslanci sdružují ve výborech, komisích, delegacích a klubech.

Poslanecký klub se tvoří jednoduše podle stranické příslušnosti poslanců. V současné době tedy máme klub ČSSD, ODS, KSČM, KDU-ČSL a US. V klubech si poslanci jedné strany ujasňují společný názor na projednávaná témata, případně se rozhodují, zda budou hlasovat jednotlivě podle svých individuálních názorů, či společně jako strana.

Poslanecké komise se dělí podle témat, kterými se zabývají. Do komisí často docházejí významné osobnosti z oboru; jejich slovo má velkou váhu a odborná veřejnost se tak může podílet na legislativní tvorbě.

Česká republika je členem řady mezinárodních organizací. Zástupci Parlamentu ČR v těchto organizacích vytvářejí parlamentní delegace. Ty se scházejí (většinou 1-2x ročně), aby řešili problémy spojené s činností té které mezinárodní organizace. Základní myšlenkou zřízení těchto delegací je snaha vyvarovat se případných nedorozumění na mezinárodní úrovni. Členy delegací jsou jak poslanci tak i senátoři.

V poslaneckých výborech se sdružují poslanci podle témat předkládaných zákonů. Tato témata pokrývají všechny oblasti řízení společnosti. Ve výborech probíhá nejdůležitější práce poslanců. Zde se zpracovávají zákony, probíhá podrobná diskuse a výměna názorů a poté se návrhy zákonů upravují do detailů. Na zasedání výborů docházejí předkladatelé zákonů a musí své návrhy obhajovat. Poslanci je zde zasypávají mnoha dotazy souvisejícími s legislativní předlohou a snaží se tak objevit slabé stránky návrhů, které je třeba vylepšit. Výsledky své práce předkládají Sněmovně, která poté definitivně rozhodne o přijetí či nepřijetí zákona. Při zařazování poslanců do výborů se hledí na to, aby bylo zachováno přibližně stejné stranické zastoupení jako v celé Sněmovně, přičemž se přihlíží i k odbornosti a zájmům každého poslance.

Výbory Poslanecké sněmovny a stručný popis jejich práce:

Mandátový a imunitní výbor
Po volbách ověřuje platnost mandátu poslanců. Vede disciplinární řízení s poslanci v případě spáchání přestupku a dále rozhoduje o imunitě, i když konečné slovo má celá Sněmovna. Tento výbor je díky poslanecké imunitě jediným orgánem, který může předložit Poslanecké sněmovně stanovisko k vyslovení souhlasu s trestním stíháním poslance.

Organizační výbor
Organizuje práci Poslanecké sněmovny. Výbor doporučuje pořadí projednávání zákonů, určuje zpravodaje zákona atd. Také rozhoduje o všech služebních cestách poslanců.

Petiční výbor
Petice jsou podle Listiny základních práv a svobod významných prostředkem přímé demokracie, a proto se jimi musí zabývat nějaký ústavní orgán. Tím je petiční výbor. Výbor petice shromažďuje, rozhoduje o postoupení jiným výborům a vypracovává přehledy peticí, čímž má sněmovna přehled o tom, co zajímá veřejnost.

Rozpočtový výbor
Zde se řeší všechno, co souvisí s měnou nebo státním rozpočtem. Rozebírá vhodnost skladby a velikosti státního rozpočtu na straně příjmů (zejména daně) i výdajů. Výbor se mimo jiné zabývá i činností České národní banky a informuje Sněmovnu o měnové politice, zadlužení, a vyzývá ji k provedení příslušných opatření.

Ústavně právní výbor
Zabývá se změnami ústavy (např. v poslední době vytvoření krajů). Také se zabývá problematikou soudnictví, či vězeňské stráže.

Výbor pro evropskou integraci
Zvláštní výbor, který se osamostatnil ze Zahraničního výboru kvůli chystanému vstupu ČR do Evropské unie. Zkoumá legislativu Evropské unie a porovnává s naší. Monitoruje změny v EU a reaguje na ně.

Výbor pro obranu a bezpečnost
Zabývá se zejména armádou, policií, záchrannými sbory a havarijními službami. U těchto institucí poslanci posuzují koncepce atd.

Výbor pro sociální politiku a zdravotnictví
Zabývá se fungováním zdravotnictví, zdravotních pojišťoven, sociální politikou a zkoumá důchodové systémy.

Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí
V poslední době byla jeho hlavní náplní příprava reformy veřejné správy (rozdělení ČR na kraje). Zabývá se právní úpravou voleb do zastupitelstev obcí a krajů, projednává udělení statutu města obcím.

Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu
Jméno výboru samo o sobě vypovídá o obsahu činnosti tohoto výboru. Za zmínku stojí, že se zabývá i sdělovacími prostředky.

Zemědělský výbor
Řeší otázky kolem soukromého a státního zemědělství a státní půdy (v poslední době zejména jejího prodeje), dále otázky rybářství, zahrádkářství, rybolovu a potravinářského průmyslu.

Zahraniční výbor
Zabývá se koncepcí zahraniční politiky. Obhajuje zájmy České republiky v různých oblastech. Řeší otázky spojené s účastí ČR v mezinárodních organizacích a plněním mezinárodních smluv. Všichni čeští velvyslanci se mu představují. Tento výbor také sestavuje delegace pro parlamentní styky.

Hospodářský výbor
Zabývá se veškerou ekonomikou kromě finančních věcí, které spadají pod působnost rozpočtového výboru. Spadá sem energetika, hutnictví, doprava a spoje, cestovní ruch, obchod apod. Výbor nejenom upravuje zákony, ale i řeší rozpočty státních institucí řídících ekonomiku.

Volební výbor
Volí členy Rady České televize.

Jak putuje zákon Sněmovnou

Návrh zákona dává nejčastěji vláda, ale může to být i poslanec či skupina poslanců, Senát jako celek a zastupitelstvo kraje. Ministerstvo na základě legislativního plánu vlády vypracuje věcný záměr zákona, který projednává Legislativní rada vlády.

Pracovníci ministerstva jej poté vypracují do podoby paragrafovaného znění návrhu, a jím se nakonec zabývá vláda. Pokud ho schválí, putuje pak do Sněmovny. Organizační výbor Sněmovny mu přisoudí dobu projednávání, navrhne příslušný výbor, který se mu bude věnovat, a tzv. zpravodaje zákona (viz dále).

Poté následuje první čtení zákona. Vystoupí navrhovatel a vysvětlí myšlenky zákona. Jelikož navrhovatel zákon přirozeně vždy vychválí, vystoupí také zpravodaj, který informuje o postupu projednávání zákona. Ten upozorní poslance i na stanoviska vlády a výborů k navrhovanému zákonu. Pak se rozeběhne obecná rozprava, která má za cíl posoudit, zda je třeba se zákonem vůbec zabývat, jaký je jeho smysl, a jaké jsou základní principy nově navrhované úpravy. Kladným hlasováním o přijetí v prvním čtení putuje zákon do příslušného výboru.

Ve výborech probíhá vlastní parlamentní práce na zákoně. Poslanci si předvolávají navrhovatele a další pracovníky, kteří se na tvorbě zákona podíleli. Zákon tak postupně mění.

Po vypracování stanoviska výboru putuje zákon do Sněmovny ke druhému čtení. Po obecné rozpravě následuje podrobná rozprava, v níž mohou být podávány pozměňovací návrhy, které mění jednotlivé části zákona. Konečná verze se zpracuje písemně, rozešle všem poslancům a nejdříve za 24 hodin od rozeslání se koná třetí čtení, ve kterém poslanci hlasují o pozměňovacích návrzích a nakonec o návrhu zákona jako o celku.

V případě schválení je zákon předán Senátu.