Příští desetiletí
Obsah

Každý člověk chce žít šťastně a spokojeně.

Zkusme se zamyslet nad tím, jak bychom si ten ideální stav představovali. Samozřejmě být zdraví, o děti by mělo být kvalitně postaráno v době vyučování (aby získaly dobré vzdělání) i mimo něj, "někdo" by měl zajistit důstojný život starým, nemocným a hendikepovaným spoluobčanům. "Někdo" by se měl také postarat o historické památky, na které jsme my Češi tak hrdí, a také by bylo dobré, kdyby se stále zlepšovala kvalita životního prostředí. A mělo by se též kontrolovat, zda státní úředníci a volení představitelé jsou zde pro lidi nebo lidé pro ně. A také by bylo dobré získávat nestranné informace z různých oblastí života společnosti. Určitě existuje ještě další spousta věcí, které nás hned napadnou při pomyšlení na to, jak si představujeme kvalitní život v "ideální společnosti".

Potěšilo by nás, kdyby si někdo vzal na starosti tyto problémy, ale tak nějak cítíme, že se zřejmě nejedná o aktivity výdělečné, ale spíše dobročinné.

Svobodné volby ještě samy o sobě nejsou schopné udržet demokratický stát a zajistit spokojenost jeho občanů. Představa, kterou razí někteří politici: "Zvolili jste nás, teď nás nechejte dělat naši práci a pak můžete naši činnost ohodnotit při příštích volbách", je již přežitá. Tento pohled je velmi omezený a degraduje občana na voliče, který může svůj názor projevit jen jednou za čtyři roky. Je přece velký rozdíl v postoji občanů ke k řešení problému, když se k němu mohou předem vyjádřit a jejich názor je uznáván a akceptován. Musí existovat nepřetržitý dialog mezi občany, jejich volenými představiteli a státní správou.

Tento dialog může zprostředkovávat "třetí sektor", který zahrnuje nevládní neziskové organizace (NNO) a občanské iniciativy, které ve společnosti působí.

NNO jsou organizace založené pro jiné účely než podnikání a vytváření zisků. Jejich zakladatelem není stát. Ve většině případů činnost státu v nejrůznějších oblastech života suplují. Většina lidí v nich pracuje s nadšením, protože se domnívají, že právě tato činnost je velmi důležitá, a oni hledají ve svém zaměstnání také poslání. Mnoho občanů je v jejich činnosti zapojeno dobrovolně, tj. věnují svůj čas, znalosti a zkušenosti organizaci, s jejímiž cíli souhlasí a chtějí ji podpořit. Činnost NNO je většinou výrazně efektivnější, než kdyby podobnou činnost organizoval stát.

Škála nevládních neziskových organizací je velmi široká. Pracují v sociální oblasti, kultuře, sportu, s dětmi a mládeží, s informacemi, v oblasti životního prostředí, ochrany zdraví, ochrany spotřebitele, lidských práv,… Patří sem organizace poskytující různé služby, dobročinné instituce, zájmová a profesní sdružení,…

Někdy se pod pojem třetí sektor řadí i církve, univerzity dokonce i odborové organizace a družstva.

Nevládní neziskové organizace, každá se svým společenským, náboženský, nebo etickým posláním, dávají občanům možnost realizovat své cíle a podílet se na veřejném životě.

Nevládní nezisková organizace (NNO)
Právnická osoba založená k naplňování veřejně prospěšného účelu. Případný hospodářský výsledek používá k naplňování tohoto účelu a nerozděluje jej mezi zakladatele či zaměstnance. Organizace není zřízena ani kontrolována státní mocí.

Neziskový (třetí) sektor
Soubor nevládních neziskových organizací (občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, nadace a nadační fondy) a neformalizovaných občanských seskupení (občanské iniciativy).

Občanská společnost
Společnost se ve své podstatě opírá o tři základní pilíře. Tyto pilíře tvoří sektor státní, podnikatelský (ziskový) a neziskový.

V průběhu minulého století byla zdůrazňována výlučná orientace na stát či výlučná orientace na trh. Postupně se začíná vynořovat myšlenka, že ani jeden z těchto modelů není dokonalý a nefunguje ku prospěchu občanů. Ti jsou vylučováni z rozhodování o věcech veřejných, které se jich přímo dotýkají.

Tématem 21. století je spolupráce a ne izolovaná snaha kteréhokoliv ze sektorů.

Pojem občanská společnost neoznačuje určitou část společnosti, ale vztah mezi sektory.

"Občanská společnost spočívá na třech sektorech, které našly způsob, jak spolupracovat v zájmu veřejného prospěchu." (Lester M. Solomon, 2000).

Je to společnost umožňující lidem svobodně se sdružovat, vytvářet více či méně formalizované organizace a jejich prostřednictvím se podílet na řešení jednotlivých osobních, skupinových či společenských problémů. Přímá účast lidí posiluje vědomí jejich odpovědnosti za sebe i za své okolí, pocit sounáležitosti s obcí, místem či krajem a přispívá k rozvoji demokracie.