Příští desetiletí
Obsah

Sérií zákonů přijatých v průběhu roku 2000 byl umožněn vznik krajů, nazývaných vyšší územní samosprávné celky. Těch bylo ustaveno celkem 14 (resp. 13 + hlavní město Praha) a jejich vznik zásadním způsobem změnil fungování samosprávy. Jak tedy po vzniku nových krajů funguje správa naší republiky?

Princip územních samosprávných celků, který je zakotven v Ústavě, stanoví, že obce a kraje budou samostatně spravovat a rozhodovat určité zákonem vymezené veřejné záležitosti místního nebo regionálního významu, aniž by stát do takového rozhodování zasahoval. Stát jen určí mantinely, v nichž se má samospráva pohybovat, a sám jen dohlíží na to, zda a jak jsou tyto mantinely dodržovány. V podstatě jde o to přenést co nejvíce kompetencí ze státní správy, a tedy z beder státu, na samosprávné celky, tedy obce a kraje, a to ještě pokud možno tak, aby co nejvíce záležitostí vyřizovaly ty samosprávné jednotky, které mají k občanovi nejblíže, což jsou obvykle obce.

Obec je tedy základním článkem celé soustavy státní správy a samosprávy. Jejími orgány jsou obecní zastupitelstvo a rada obce. Navenek ji reprezentuje starosta, který tak zároveň stojí v čele obecního úřadu. Obec si tak v rámci své samostatné působnosti spravuje sama záležitosti, které jsou v jejím zájmu a v zájmu jejích občanů, pokud ovšem je již nespravuje kraj. V oblasti samosprávy rozhoduje prostřednictvím obecně závazných vyhlášek zastupitelstvo obce. Schvaluje např. územní plán obce a její rozpočet, zřizuje a ruší obecní policii, rozhoduje o vyhlášení místního referenda či volí nebo naopak odvolává starostu. Rozhodnutí zastupitelstva vykonává rada obce, je tedy výkonným orgánem, který je však odpovědný zastupitelstvu. Rada vydává nařízení obce, kontroluje plnění úkolů obecním úřadem atd. Obecní úřad plní úkoly, které mu uloží obecní rada nebo zastupitelstvo a pomáhá jednotlivým komisím a výborům v jejich činnosti.

V rámci přenesené působnosti obce vykonávají na svém území státní správu. Tu vykonává pověřený obecní úřad a obvykle tak činní pro více obcí v okolí. Pověřený obecní úřad rozhoduje v prvním stupni ve správním řízení o právech a právem stanovených povinnostech fyzických a právnických osob, pokud zákon nestanoví jinak. Zatím je při výkonu přenesené působnosti obec podřízena okresním úřadům.

Okresní úřady vykonávají jen státní správu, jsou tedy správními úřady na územích jednotlivých okresů. Úřad spolupracuje s orgány obcí a kraje, spravuje a sestavuje rozpočet, který je součástí státního rozpočtu, vydává nařízení okresního úřadu, dozoruje výkon státní správy obcemi. V jeho čele stojí přednosta. Činnost okresních úřadů je řízena vládou, hlavně ministerstvem vnitra.

Kraj je nově zřízená územní jednotka, vykonávající samosprávu a státní správu. Dosud byly jedinými samosprávnými jednotkami obce. Orgány kraje jsou zastupitelstvo kraje a rada, kraj. Navenek kraj reprezentuje hejtman, úkoly v samostatné i přenesené působnosti plní krajský úřad. Zastupitelstvo vydává ve věcech samostatné působnosti obecně závazné vyhlášky. Může také předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně, schvalovat programy rozvoje území kraje, stanovit rozsah základní dopravní obslužnosti kraje, schvalovat rozpočet kraje atd. Výkonným orgánem je rada, ta se odpovídá zastupitelstvu kraje. Krajský úřad pak plní úkoly v samostatné působnosti, které mu uloží zastupitelstvo.

Kraj také vykonává státní správu, a to ve věcech, které mu ukládá zákon, jedná se o přenesenou působnost kraje. Její výkon je svěřen zastupitelstvu, zvláštnímu orgánu a krajskému úřadu, rada může rozhodovat v záležitostech přenesené působnosti, jen stanoví-li to zákon. Zvláštními orgány jsou myšleny takové orgány, které může stanovit hejtman na základě zákona. Předpisy, které rada vydává, se nazývají nařízení kraje. Orgány kraje v přenesené působnosti nejen kontrolují např. rozhodnutí vydaná okresními úřady, ale rozhodují o otázkách souvisejících s regionálním rozvojem, zaměstnaností na území kraje, vyrovnáváním rozdílů mezi jeho jednotlivými územními částmi, vytvářením podmínek pro rozvoj podnikatelské činnosti apod.